Královna Tearlingu



Autor: Erika Johansen

Nakladatelství: Yoli

Počet stran: 432

Rok vydání: 2014

 

Anotace: Fascinující fantasy příběh dlouho ztracené královny, její nejisté a nebezpečné cesty na trůn a přátelství i hlubších vztahů, které vznikají, když se temné nadpřirozené síly snaží zničit poslední zbytky dobrých, spravedlivých a věrných. 

Recenze: Musím vyzdvihnout nádhernou obálku knihy, která mě zaujala a také mne zaujal příběh, proto jsem si knihu koupila. Poslední dobou čtu hodně fantasy knihy a tahle se mi hodně líbila. 

Královna Tearlingu je příběh 19-leté Kelsey, která je vychovávána v chatrči někde v lese a pomalu se připravuje na nástup na Terlingský trůn. Žije v ústraní u starých pěstounů, protože její matka - královna přišla o život, když byla Kelsea ještě malá. Jednoho dne si pro ni přijde královská garda v čele s Palcátem (který je obrovský chlap a ničeho se nebojí a v boji je nepřekonatelný), která bude Kelseu doprovázet do hradu a chránit. Spousta lidí chce Kelseu zavraždit - její strýc (bratr matky), Rudá Královna (která se záhadným způsobem dožívá již více jak 100 let) a mnoho dalších. Je až fascinující sledovat jak se Kelsea mění z holky, která běhala po lese v královnou, která musí dělat složitá rozhodnutí, která se nelíbí každnému (které nikdo nevěří), ale všechno dělá s láskou pro svůj lid a musí být tvrdá a zrádce musí tvrdě potrestat. V knize nechybí ani magie, která se právě projeví až ke konci, ale o to je to překvapivější. Celou dobu mi vrtalo hlavou, ve které době se tento příběh odehrává a to se čtenář bohužel až do konce knihy nedozví, ale víme, že je tady jisté Překročení a doba před ním. A co bylo Překročení? to se dozvíme v dalším dílu :-) Kniha byla, alespoň pro mě velice čtivá a těm kdo mají rádi fantasy se bude určitě líbit.

 

Hodnocení:

80 %

 

 

Share:

Láska podle Shakespeara 2



Autor: Georgina Guthrie

Nakladatelství: Grada

Počet stran: 480

Rok vydání: 2016

  

Anotace: Aubrey Priceová má před sebou posledních pár týdnů studia na Torontské univerzitě. To, co mělo být nejkrásnějším obdobím jejího života, se pro ni ale stává utrpením. Tajný vztah s Danielem Grantem, asistentem na katedře angličtiny, čelí mnoha překážkám. Jeho odhalení by obzvlášt Daniela stálo nejen pověst, ale i celou kariéru. Oba doslova odpočítávají minuty, než budou moci být konečně otevřeně spolu. Mezitím hledají útěchu v tajných vzkazech a tolik výmluvných slovech Shakespearových dramat a sonetů. Dokážou svou zakázanou lásku udržet v tajnosti?

Recenze: Druhý díl navazuje přesně na první. Aubrey a Daniel se stále snaží udržet svůj vztah v tajnosti a už se nemůžou dočkat, až bude mít Aubrey po promoci, aby svůj vztah zveřejnili. Opět se setkáváme s přáteli Aubrey - Julií, která randí s bratrem Daniela Jeremym a je stále její spolužačkou, dále tady máme spolubydlící Joannu a Matta. Skvělá Penny a Danielův vtipný starší bratr Brad (který mě s Penny mimochodem hodně baví). Mimo jiné se zde objevuje nově matka Aubrey, která přijíždí na promoci své dcery a také je zde naprosto skvělá Danielova babička Patty. Z předešlého dílu víme proč si Daniel držel zpočátku odstup od Aubrey, ale i do všech ostatních studentů. I nadále se musí vyrovnávat s tímto problémem a také dalším problémem, který se objeví náhle a zcela nečekaně a Aubrey s Danielem se od sebe na chvíli vzdálí. 

Na knížce se mi líbily opět sonety a úryvky ze Shakespeara, ale také emaily, které si Aubrey a Daniel posílali. Byla jsem ráda, že dala autorka více prostoru pocitům Daniela. V předešlém dílu nedošlo na žádný sex a proto jsem si říkala, kdy už to konečně přijde a jestli to Aubrey a Daniel vydrží až skončí škola. Tak co myslíte, vydrželi to?  Nebudu nic prozrazovat. Za mě opět čtivé a knížku jsem přečetla za 1 den a musím se přiznat, že mě bavila více než první díl.

Hodnocení:

78 %



 
Share:

Láska podle Shakespeara 1


Autor: Georgina Guthrie

Nakladatelství: Grada

Počet stran: 464

Rok vydání: 2016

 

Anotace: „Milovat, či nemilovat svou studentku, to je, oč tu běží...“
I v 21. století může na univerzitě vzkvétat zakázaná láska jako ze Shakespearova dramatu
Aubrey Priceové začíná poslední semestr jejího bakalářského studia na torontské univerzitě. Zdá se, že už brzy v poklidu dokončí svá studia Shakespearových děl. Pak se ale na katedře objeví nový asistent Daniel a Aubrey se do něj zamiluje. Ani jemu není chytrá, vtipná a nezávislá dívka lhostejná. Ale je tu přísný zákaz vztahů mezi učitelem a studentkou na univerzitě, fakt, že je Daniel děkanovým synem, a také jeho temné tajemství z minulosti…

Recenze: Knihu jsem si koupila před časem v elektronické verzi, ale pořád jsem se k ní nemohla dostat až nyní. Český obal knihny není špatný, ale možná se mi víc líbí původní anglický, kde jsou vyobrazeny postavy hlavních hrdinů. 

Aubrey Priceová je studentka posledního ročníku bakalářského studia, kde studuje literaturu a francouzštinu. Na poslední semestr se přihlásí na přednášky Shakespearovy literatury, kde se objeví i nováček na univerzitě asistent Daniel Grant, který je jen tak mimochodem synem samotnéo děkana Davida Granta, pro kterého čirou náhodou pracuje Aubrey. Když Aubrey poprvé uvidí Daniela na přednášce, tak se do něj na první pohled bezhlavě zamiluje (a mimochodem všechny studentky jsou z něj úplně poblázněné). Daniel si však od všech udržuje odstup a ke všem studentům na svých seminářích přistupuje stejně. Vlivem několika událostí se ocitnou Daniel s Aubrey sami a už to nevypadá, že by Danielovi byla Aubrey lhostejná. Jelikož je vztah mezi studentkou a asistentem zakázaný, tak se musí Daniel a Aubrey scházet potají a odškrtávat dny v kalendáři do Aubreiny promoce, aby mohli svůj vztah zveřejnit. Samozřejmě si jejich vztah musí projít zkouškou a také jsou tam nějaké stíny minulosti, které vyplavou napovrch.

Kniha se četla velice dobře. Autorka vypráví příběh jak ze strany Aubrey tak i ze strany Daniela. Upřímně na mě to bylo hodně přeslazené co se lásky týče (téměř nereálné), ale rychle jsem knížku přelouskala a těšila jsem se na další pokračování, tak za to má u mě autorka plus. Co mi na knize vadilo byly ty výrazy, kterými se oslovovali - Námořníku? sorry jako ... Docela by mě zajímalo jaké měl Daniel oči, protože buď jsem slepá nebo se o tom autorka fakt nezmiňuje. Co se mi hodně líbilo byly úvodní sonety nebo úryvky z Shakespearových děl. Knihu pro její nenáročnost a čtivost doporučuji.


Hodnocení:

73 %

Share:

Všude kolem černý les



Autor: Ruth Ware
Název: Všude kolem černý les/In a dark, dark wood
Nakladatelství: Leda
Rok vydání: 2016
Počet stran: 352

Anotace: Leonoře je šestadvacet a píše docela úspěšné detektivky. I když žije osaměle, je se svým způsobem života spokojená – až do dne, kdy dostane nečekané pozvání na předsvatební rozlučkový víkend své bývalé přítelkyně Clare, kterou deset let neviděla. Leonora po dlouhém váhání pozvání přijme a ocitá se s hrstkou dalších lidí – s nimiž má společné hlavně to, že se všichni znají s Clare – v extravagantním skleněném domě kdesi na anglickém venkově. A zanedlouho se začnou dít podivné věci. V Leonoře vzrůstá napětí, až se druhého večera rozhodne, že se hned ráno vrátí do Londýna. Jenže v noci dojde k osudné události…


…NAVŠTÍVÍ SMRT
Lenora se probudí s těžkým zraněním v nemocnici – a dozvídá se o vraždě. Její pokoj hlídá policie: chrání ji před někým, nebo ji hlídají jako vězně? Aby mohla odpovědět, musí si vzpomenout, co se vlastně během víkendu přihodilo. Dokáže se oprostit od pocitu viny a odhalit skutečné motivy a skutečného vraha? Najde odvahu, aby se svěřila s tajemstvím, které dosud nechala pohřbeno v minulosti?


Recenze: Všude kolem černý les - tuto knihu jsem dostala před týdnem k narozeninám a dostala mě od samého začátku, právě proto jsem ji přečetla skoro na jeden zátah, jak se říká:-). Určitě by si zasloužila i filmové zpracování. Teď už ke knize samotné. Hlavní postava je úspěšná mladá spisovatelka detektivek Leonora, která si říká Nora (v minulosti taky Lee). Příběh začíná tím, že se Nora probudí v nemocnici a nepamatuje si nic co se stalo osudnou noc. Přitom to začalo zcela nevinně - Nora jednoho dne obdrží pozvánku na rozlučku se svobodou od kamarádky Clare, kterou neviděla skoro 10 let. Nora se zdá být tichá, ale dokáže říct svůj názor. Řekla bych, že hodně žila minulostí, která ji ovlivňuje až do současnosti. Váhá, zda na rozlučku jet či ne. Nakonec se rozhodne jet, čehož na samém konci lituje, protože kdyby nejela nestala by se zřejmě žádná vražda. Rozlučka se koná ve skleněném domě uprostřed lesů, kde není prakticky nic a nikdo tady taky nebydlí. Další postavy jsou Flo nejlepší kamarádka Clare, Tom - herec, gay, kamarád Clare, Nina dobrá kamarádka Nory a v neposlední řadě čerstvá matka Melanie. Flo je psychopatka, tak na mě zkrátka působí. Je věrná kamarádka Clare a když není po jejím, tak se dokáže hodně naštvat a celou rozlučku, tak nějak organizuje. Tom je takový "chytrolín" a tak trošku pohodář. Nora je lékařka, s nikým si nebere servítky a vždycky říká co si myslí. Melanie i když je na rozlučce, tak se nedokáže odpoutat od myšlenky na dítě, které nechala doma. Clare ta je hvězda, víte ta co se za ní otáčeli kluci ve škole, zkrátka krásná a oblíbená, na co ukáže to bude její.

Nora se utápí díky této rozlučce ve stínech minulosti, které ji tady dohání. V knize se prolínají dvě dějové linie - Nora v nemocnici a pak na rozlučce se svobodou.

Příběh je napínavý od začátku, kdy netušíte, jak jsou ty nitě osudu spleteny. Co mě osobně "štvalo" na hlavní hrdince je to, že se nedokázala odprostit od minulosti.

Knihu, ale určitě doporučuji, protože je napínavá až do samého konce. Je pravda, že tak od půlky jsem měla svého "favorita" na pachatele, ale to nebudu prozrazovat:-)


Hodnocení:

77%







Share:

Všechny malé zázraky



Autor: Jennifer Niven

Nakladatelství: Yoli

Počet stran: 360

Rok vydání: 2015

 

Anotace: Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidských předsudcích, přátelství a první lásce Theodora Finche fascinuje smrt. Neustále přemýšlí nad způsoby, jak by se mohl zabít. Ale pokaždé ho něco – bez ohledu na to, jak je to zdánlivě bezvýznamné – nakonec zastaví. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost – upíná se k dokončení střední školy a k momentu, kdy bude moct opustit rodné městečko v Indianě. To jí totiž až příliš bolestně připomíná nedávnou tragickou smrt její sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat. Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde úplně neobyčejná. Ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat „krásy Indiany“, a oba přitom učiní zajímavé objevy. Finch zjišťuje, že jen s Violet může být sám sebou – podivínským, přemýšlivým, ale zároveň zábavným a originálním; a že není až takový blázen, za jakého ho ostatní považují. Violet zase zapomene počítat dny do konce školy a konečně začíná znovu žít. Jenže zatímco Violetin svět se rozrůstá a získává nové barvy, Finch se propadá do temnoty deprese. 

Recenze: Knihu jsem měla v hledáčku už delší dobu, ale dostala jsem se k ní až nyní. Dle některých recenzí jsem věděla, že je to skvělá kniha i když trošku depresivní, ale i přes to, jsem si řekla, že si ji musím přečíst. 

Teď už k samotnému příběhu - máme tady dvě hlavní postavy a tou jsou Theodor Finch (který je v knize nazýván jako Finch - nechápu proč, mu všichni říkají příjmením - zamyslel se nad tím už někdo?) a druhou hlavní postavou je Violet Markyová. Autorka příběh vypráví jak z pohledu Finche, tak z pohledu Violet - za mě musím říct, že jsem si mnohem víc užila vyprávění z pohledu Finche. Oba dva se jednoho dne sejdou na střeše školní zvonice, kam přišla Violet ukončit svůj život, protože poté co se její sestra zabila v autě už nemá Violet proč žít a taky si celou nehodu sama vyčítá a Finch? Ten tam prostě byl a taky přemýšlel, že skočí, ale pak si uvědomil, že ještě není ten správný den a místo toho Violet zachránil. Pustí se spolu do školního projektu "krásy Indiany". Všechno absolvují bez navigace a elektroniky, zkrátka "po staru" s mapou, kde mají vyznačené místa, na které se chtějí podívat. Postupně se sbližují. Finche ve škole všichni nazývají magorem. Je přímý a často mění image - jednou je Finch drsňák, pak Finch nedostupný a nebo třeba Finch z 80-tých let. Finche nezajímá co si o něm lidi ve škole myslí, ale zajímá ho co si o něm myslí Violet.

"You are all the colors in one, at all brightness."

Finch neustále přemýšlí o smrti, jaké by to bylo, kdyby všechno skončilo. Jeho rodina mu k tomu moc nepřidává, rozvedení rodiče - násilnický otec, který už má novou rodinu a matka, která je tak zaměstnaná, že nemá na svoje děti vůbec čas. Naopak Violet se vrací díky Finchovi zpátky do života a i přes ztrátu svojí sestry, která byla její nejlepší kamarádka si díky Finchovi uvědomí, že život stojí za to žít. Finch trpí bipolární poruchou a je si toho vědom a chce se tím vyrovnat po svém a když přijde pomocná ruka od školního poradce, tak ji odmítá. Všechno se snaží ventilovat, ale doma jej nikdo neposlouchá a ani se nepozastavují nad Finchovým divným chováním - v noci nespí a chodí běhat nebo si vezme auto a jede bez určitého cíle. Snaží se vše změnit kvůli Violet, protože ona je jediný člověk, pro kterého je ochoten to dělat.

"The thing I realize is, that it's not what you take, it's what you leave."

Musím říct, že mě tato kniha rozsekala na malé kousíčky a dávám se z toho pořád dohromady. Příběh je pro mě o to silnější, protože sama autorka čerpá z vlastní zkušenosti, kdy někdo jí hodně blízký trpěl bipolární poruchou. Podle mě by si knihu měl přečíst úplně každý - je to sonda do duše psychicky nemocného člověka a člověk co nemá psychické problémy se částečně vžije do toho světa, kde je všechno úplně jinak. 


Hodnocení: 

95 %



 

 

Share: