Beze stopy

 

Název: Beze stopy/Gone without a trace

Autor: Mary Torjussen

Nakladatelství: Ikar

Počet stran: 328

Rok vydání: 2017


Anotace: Hannah je atraktivní, cílevědomá a úspěšná. Ve velké účetní firmě, kde pracuje, ji podle všeho brzy čeká povýšení, a tak se plná elánu vrací ze služební cesty z Oxfordu do Liverpoolu za „svým“ Mattem. Namísto otevřené náruče ji však čeká pořádný šok – doma nejenže nenachází svého přítele, ale ani žádné jeho věci, dokonce i jeho účty na sociálních sítích jsou smazány. Jak může člověk jen tak zmizet? Jak může beze stopy zmizet tak, jako by předtím ani neexistoval? Hannah se ze dne na den ocitne na dně. Nedokáže se soustředit na práci, přestane o sebe dbát, nejí, nespí. Postupem času začíná mít pocit, jako by jí Matt chtěl dát přece jen nějakou zprávu. Dostává podivné esemesky, dokonce doma rozpozná stopu důvěrně známé kolínské a ve váze jí kdosi vymění květiny za čerstvé… Psychologický thriller pro všechny fanoušky Dívky ve vlaku, Zmizelé a vypravěček, jimž není radno věřit všechno, co říkají.
Share:

Blízko obzoru

 

Název: Blízko obzoru/So near the horizon

Autor: Jessica Koch

Nakladatelství: Omega

Počet stran: 464

Rok vydání: 2017

 

Anotace: Dojemný příběh o přátelství, odvaze, sebevědomí a síle odpouštění. Pravdivý příběh.

Jessica je mladá, těší se ze života a před sebou má slibnou budoucností. Pak potká Dannyho. Je jím fascinována, protože i přes jeho sebejistotu a okouzlující vzhled, ho obklopuje tajemno. Jessice se postupně daří nahlédnout pod Dannyho skupku
a zjišťuje, že Danny je již od dětství hluboce traumatizován. Žije daleko od domova a rodiny a jediným jeho snem je vést úplně normální život.
Přes všechny obtíže a proti všem očekáváním vzniká mezi Jessicou a Dannym intimní vztah. Ale nejen Dannyho minulost je ponurá, i jeho budoucnost je už naplánovaná. Začíná závod s časem.

Recenze: Jessice je 17 let a náhodou se v zábavním parku seznámí s Danijelem Taylorem. Danijel je o 3 roky starší a velmi atraktivní. Blonďák s modrýma očima a vypracovanou postavou. Mimo jiné si je svého zevnějšku dobře vědom a když potká Jessicu, kterou hned na první pohled neokouzlí, tak ho zaujme. Není jako ostatní holky a vzdoruje mu, čímž mu imponuje.

Jessica se pomalu začne s Dannym scházet. Když se jednoho dne dostane náhodou k Dennymu domů, tak zjistí, že nebydlí sám, ale má „spolubydlící“ Christinu. Christina má za sebou dost těžký život a s Dennym jsou nejlepší kamarádi a vlastně víc než to. Jsou spřízněné duše. Jessica na Tinu zpočátku žárlí. Denny se jí líbí a začne s ním chodit. Denny žije normální život – má kamarády, každý den běhá, vyučuje bojové sporty a navíc dělá fotomodeling.

Jessica se s Dennym sbližuje víc a víc. Ten však má za sebou tajemnou minulost, se kterou se nechce nikomu svěřovat. Co skrývá za tajemství? Proč se s ní nechce více sbližovat? 

„Většina lidí má nekonečně času v životě. Dožívají se osmdesátky i víc. Ale vůbec ten čas nevyužijí. Promrhají ho na gauči, před televizí nebo u počítače. Na to, co má v životě doopravdy smysl, ho nemají. Na ostatní lidi, na kamarády a na rodinu, na kamarádství se psem nebo krásy přírody. Ztratili svoji vnímavost.“

Pravda však vyplave napovrch a zpočátku je pro Jessicu šokující. Později si uvědomí, že na ničem nezáleží a jediné co je důležité, je to, že Dennyho miluje.

A co Tina? Co si v životě prožila?

Na knihu jsem slyšela jen samé pozitivní ohlasy a tak jsem si ji pořídila, abych se přesvědčila, zda vážně stojí za to.

Kniha mě hodně překvapila a rozhodně jsem nečekala tak silné téma. Kniha je autorčin debut a v podstatě jsou to její zápisky ze života. Kapitoly jsou koncipovány měsícem a rokem (př. Duben 2000).

Zpočátku to vypadá jako pohádka mladý, krásný a zabezpečený kluk se zakouká do holky, kterou nemůžeme nazývat kráskou, ale spíše šedou myškou. Skamarádí se s jeho nejlepší kamarádkou Tinou a dalo by se říci, že vše je naprosto ideální, ale bohužel tak to v životě nechodí. A ač jsou všichni mladí, tak se setkávají se smrtí a musí se naučit vyrovnat s tím co je čeká. Je to vůbec možné?

Kniha mě totálně dostala. Prožívala jsem ji společně s hlavní hrdinkou (i když mě občas hooodně štvala). Ukazuje jak dokáže být život krutý a nespravedlivý k někomu, kdo si to vůbec nezaslouží. U knihy jsem uronila nejednu slzu a byl to pro mě emoční kolotoč, na který nezapomenu. Kniha poukazuje na to, co je v životě důležité – láska, přátelství, svoboda a možnost volby.



Hodnocení:
97%

 
Share:

Dívka v ledu


Název: Dívka v ledu/The girl in the ice

Autor: Robert Bryndza

Nakladatelství: Grada 

Počet stran: 448

Rok vydání: 2017


Anotace: Poté co je v parku v jižním Londýně pod vrstvou ledu nalezeno tělo mladé ženy, na místo přijíždí detektiv šéfinspektor Erika Fosterová. Oběť, krásná dívka z mocné a bohaté rodiny, měla podle všeho dokonalý život.
Když Erika začne pátrat hlouběji, vynoří se souvislosti mezi její vraždou a smrtí tří prostitutek, které někdo
uškrtil, svázal jim ruce a hodil do vodních ploch po Londýně.
Jaká je spojitost mezi dcerou vlivného lobbisty, který si myslí, že může ovlivňovat i vyšetřování, a mrtvými imigrantkami? Jaké temné tajemství dívka v ledu skrývala?
Čím více se Erika přibližuje k odhalení pravdy, tím více se vrah blíží k Erice. Poslední případ detektiva šéfinspektora Fosterové skončil katastrofou a smrtí pěti policistů včetně jejího manžela. Eričina kariéra visí na vlásku, musí bojovat s vlastními démony i s vrahem, který je hrůznější než kdokoliv, komu čelila v minulosti.

Dopadne ho dříve, než udeří znovu?

Recenze: Je leden, venku mrzne. Mladá žena, která jde sama v noci se začíná strachovat. V temné uličce ji někdo přepadne. O pár dní později je nalezeno její tělo ve vodě – zrmzlé. K případu je povolána z Manchesteru detektiv šéfinspe
ktor Erika Fosterová. Tělo je identifikováno jako Andrea Douglasová-Brownová, dcera velkého oligarchy a ve vyšších kruzích uznávaného obchodníka a velmi vlivného a bohatého člověka. Erika spolu se strážníky Mossovou a Petersonem začnou pátrání po vrahovi, který po sobě nezanechal žádné stopy.

Erika je jmenována vrchním intendantem Marshem jako hlavní vyšetřovatel a to je trnem v oku nejednomu policistovi, kteří na případu od začátku pracovali. Erika si s kolegy hlavu neláme. Co jí dělá starosti je celý případ. Je zde mnoho nejasností. Proč krásná, mladá, bohatá holka jela do tak pochybné čtvrti? Její rodiče a sourozenci jsou zprávou o smrti dcery a sestry velmi zdrceni. I když každý projevuje svůj smutek jinak. A co snoubenec Andrey? Je mladý a velmi bohatý, sňatek právě s ním by Andree přinesl jen samé výhody. Milovala ho, ale doopravdy? A co její předchozí vztahy?

„Několik domů dál od Eričina bytu, v místě, kde se silnice ostře stáčela, se ve tmě na konci uličky krčila postava oblečená celá v černém. Postava oknem pozorovala Eriku, jak si zapaluje další cigaretu a vydechuje kouř spirálovitě stoupající k žárovce bez stínítka, která ji visí nad hlavou.“
Erika začíná skládat dílky puzzle (případu) dohromady. Je velmi houževnatá a do případu dává vše. Bohužel pro ni, se díky jejímu kolegovi objeví hlavní podezřelý a Eričina celá teorie shoří jako domeček z karet, nebo že by to přece jen bylo jinak?

Důkazy začínají vyplouvat na povrch a Erika je ochotná obětovat vše, aby toho pravého vraha dopadla a donutila pykat za to co způsobil Andree a dalším dívkám.

O knize Dívka v ledu jsem již slyšela, ale zatím jsem se k ní nedostala. Nyní jsem k tomu díky nakladatelství Grada dostala příležitost.

Kniha mě dostala od samého začátku a přečetla jsem jí rychlostí blesku, i když má něco málo přes 400 stran. Všechny postavy v knize jsou velmi propracované. Erika Fosterová je 40-ti letá inspektorka, která před nedávnem přišla o manžela a zůstala sama. Nyní se vrací po krátké odmlce ke své práci a případu se ujme s velkým odhodláním – sama skoro nespí a prověřuje důkazy a další skutečnosti, které s případem souvisí nebo by mohly souviset. Příběh je vyprávěn právě z pohledu Eriky a také z pohledu vraha. Musím se přiznat, že vraha jsem si tipla až tak od 300 strany – to znamená, že jsem si buď seděla na vedení, anebo to Robert Bryndza napsal, tak dobře 😊

Robert má můj obdiv, že dokázal sepsat naprosto skvělý a velmi napínavý příběh. Už se moc těším na další pokračování série s názvem Noční lov.

Musím říct, že jsem ráda, že nakladatelství Grada zachovalo stejnou obálku jako má anglická verze - je totiž moc povedená. Tady už je fotka samotného autora s jeho knihami.


Tímto se ze mě stává velký fanoušek Roberta Bryndzy.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji:

https://www.grada.cz/cosmopolis-kkc/cosmopolis/



https://www.grada.cz/



Knihu si můžete zakoupit zde

 
Hodnocení:
90%


Share:

Dívka jménem Sus

 

Název: Dívka jménem Sus/Sus

Autor: Jonas T. Bengtsson

Nakladatelství: Odeon

Počet stran: 145

Rok vydání: 2017

 

Anotace: Jonas T. Bengtsson přichází s novým románem, ve kterém nám představuje dalšího hrdinu, jenž by se jen stěží vešel do škatulky „obyčejný Dán“. Přesto nepochybujte, že by se takový příběh nemohl odehrát i u nás. Sus je devatenáct let, ale vypadá na dvanáct. Většinu života strávila v drsném prostředí kodaňského ghetta těch nejchudších. Její bratr leží v kómatu v nemocnici. Otec, pro Sus jen brutální opilecké monstrum, sedí ve vězení za vraždu její feťácké matky. Sus drží při životě jediná touha – touha po pomstě…


Recenze: Sus je 19 let. Žije sama v bytě na pavlači kdesi v Dánsku. Vypadá mladší než kolik jí ve skutečnosti je. Susin starší bratr leží v nemocnici v se střepinou v hlavě. Otec zabil její feťáckou matku a odpykává si trest ve vězení. Brzy jej propustí.

Sus se každý den testuje. Testuje své hranice. Je příliš hubená a tak se rozhodne, že ukradne v obchoďáku digitální váhu. Sus drží při „životě“ drogy – hašiš především, který každý den kouří. Má svého dodavatele, ale ten jednoho dne zmizí a místo něj najde kluka jménem Adrian (který je na vozíčku). Ano, Adrian je dodavatel – nový dodavatel a možná lepší než ten předešlý (protože kluka na vozíku nemůže nikdo nepodezírat).



„Sus kouří hašiš od kluka na vozíku. Je dobrý, hnědý a tvárný. Jeden z nejlepších, co kdy měla. Vzpomíná si, jak jí jednou brácha nabídl jointa, svátečního jointa, docela zvláštního jointa, a jen jednou z něj potáhla a pak vůbec necítila nohy, ale takovým dobrý způsobem. Hašiš od kluka na vozíku chutná skoro stejně.“


Sus začne pro Adriana pracovat. Proč? To nemá nic jiného na práci? Co si tím chce dokázat?

Sus si v rámci testování pořídí i malé koťátko, kterému začne říkat Zítrapryč. Na kotěti si chce otestovat, zda dokáže někoho zabít. Čím déle s ní kotě žije, tím k němu má blíže.
 

Komu se chce Sus pomstít? Proč to všechno dělá?

Musím se přiznat, že nakladatelství ODEON vydává v poslední době hodně dobré knížky. Dívka jmeném Sus je řazena do realismu jednadvacátého století. Autor popisuje život na okraji společnosti. Co je člověk ochotný udělat, aby se pomstil. Čím si Sus prochází a co se jí „honí“ v hlavě. Autor vykresluje postavu Sus reálně - dítě bez rodičů, které bydlelo v pěstounské rodině, protože její otec zabil matku z nedbalosti a bratr leží, kvůli zranění hlavy (ke kterému přišel jako voják v Afghánistánu) v nemoci. Dospělá žena, která se dobře orientuje v drogách a nemá problém sem tam něco ukrást v obchodě, aby zahnala hlad.



Příběh je umocněn i mluvou hlavní postavy (autor si zde nebere servítek).


Hodnocení:
88%


 
Share: